Sjednejte si bezplatnou konzultaci: +420 725 036 225
Email: info@centrumoddluzeni.cz
Centrum Oddlužení
Kalkulátor oddlužení - vyplňte následující formulář zda splňujete podmínky pro oddlužení
Údaje o dlužníkovi
Čistá mzda:
Manžel/ka:
Počet dětí:
Údaje o dluhu
Výše dluhů vč. úroků:
Spočítat
Chci během následujících 5ti let splatit alespoň 30% svého dluhu. Splátky mi budou strhávány ze mzdy. Oddlužení může vyhlásit pouze fyzická osoba, nepodnikatel.


Novinky

Problematika oddlužení zpeněžením majet. podstaty 23.04.2012

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (dále též jen „insolvenční zákon“) v ustanovení § 398 odst. 1 insolvenčního zákona stanoví, že oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Základní rozdíl mezi oběma způsoby plnění oddlužení spočívá v tom, že v případě splátkového kalendáře

- probíhá oddlužení 5 let, během nichž je dlužník povinen uhradit svým věřitelům nejméně 30 % jimi přihlášených a následně soudem zjištěných pohledávek,

- dlužník je povinen zpeněžit hodnoty získané dědictvím a darem a jejich výtěžek, stejně jako své jiné mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty

- oddlužení bude zpravidla skončeno v kratší lhůtě

- předmětem oddlužení bude pouze majetek, který náleží do majetkové podstaty dlužníka v okamžiku schválení oddlužení.

 

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že dlužník, který má schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, po rozhodnutí o schválení oddlužení není povinen majetek získaný např. dědictvím či darem zpeněžit a jeho výtěžek předat jako mimořádnou splátku svým věřitelům.

 

Věřitelé dlužníka mohou být uspokojeni pouze z majetku, který je součástí majetkové podstaty dlužníka v době schválení oddlužení.

 

O způsobu oddlužení rozhoduje schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek (§ 402 odst. 3 insolvenčního zákona). Pouze v případě, že nezajištění věřitelé nerozhodnou o způsobu oddlužení, rozhoduje o uvedeném insolvenční soud.

 

I přesto, že oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty je v porovnání s oddlužením plněním splátkového kalendáře ve výrazné menšině, již jsem se s tímto způsobem oddlužení v rámci své činnosti jako insolvenční správkyně setkala a ráda bych v této souvislosti upozornila na některá úskalí předmětné právní úpravy.

 

Insolvenční zákon výslovně v ustanovení § 408 stanoví, že o účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležejícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu. Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá po schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník (odst. 1). Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu (odst. 2).

 

Výše uvedené ustanovení se na první pohled zdá být zcela jasné a nekomplikované. V případě, který jsem řešila, byla situace následující, dlužník fyzická osoba byl majitelem nemovitosti, na niž nevázlo žádné zástavní právo. Věřitelé odhlasovali oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Dotčená nemovitost byla následně zpeněžena ve veřejné dražbě. Výtěžek dosažený zpeněžením převyšoval veškeré pohledávky zjištěné v insolvenčním řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že vydražitel zaplatil cenu již den následující po dražbě, vyvíjel tlak na dlužníka a jeho rodinné příslušníky, aby jím vydražené nemovitosti vyklidili. Dlužník v zásadě nic proti vyklizení nenamítal, avšak argumentoval tím, že pro vyklizení požaduje vyplacení „přebytku“ zpeněžení.

 

Přebytek zpeněžení však není možné vydat před tím než je schválena konečná zpráva a zejména před tím než nabude právní moci rozvrhové usnesení. S ohledem na lhůty uvedené v insolvenčním zákoně a na zatížení (resp. přetížení) insolvenčních soudců, nelze předpokládat, že by k uvedenému došlo dříve než 3 měsíce po konání dražby. Uvedené datum se v konkrétním případě prakticky shodovalo i s datem nabytí vlastnictví k draženým nemovitostem vydražitelem.Dle mého názoru by jediným způsobem, jak by bylo možné urychlit ukončení takového oddlužení, tedy uspokojit věřitele a dlužníkovi vydat přebytek zpeněžení, bylo využít ustanovení § 315 odst. 2 insolvenčního zákona, upravující nepatrný konkurs. Bohužel insolvenční zákon jednoznačným způsobem neuvádí, zda lze ustanovení o nepatrném konkursu aplikovat na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

 

I přesto, že případů oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebude mnoho, domnívám se, že by si tento způsob řešení úpadku zasloužil pozornost našich zákonodárců. Doufám, že případné změny právní úpravy přispějí ke zjednodušení a zrychlení průběhu insolvenčního řízení.

 

JUDr. Zdeňka Prudilová Koníčková, advokát a insolvenční správce

Proč zvolit právě nás:
  • Úvodní konzultace zdarma
  • Odborné služby
  • 100% úspěšnost
  • Advokátní dohled
  • Dlouholeté zkušenosti
  • Garance vrácení peněz při neúspěchu
Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři
Novinky
03.11.2015
Oddlužení a poctivý záměr nejen ve světle judikatury Nejvyššího soudu.
20.01.2014
Nejčastějšími důvody, které zamezují dodržovat pravidelné měsíční splátky u oddlužení jsou:...více>>
Více novinek »